|
|
Sokratovské tázání jako východisko péče o duši u Jana Patočky
Matuška, Štěpán ; Karfíková, Lenka (vedoucí práce) ; Veselý, Jindřich (oponent)
Práce se zabývá tématem sókratovského tázání jako východiska péče o duši v Patočkových textech z období 30.-50. let 20. století. Toto téma je v práci rozděleno do tří větších souvislých celků. První část se zabývá Patočkovým porozuměním sókratovské péči o duši jako dějinnému mravnímu sebeutváření člověka majícímu ráz negativně orientovaného transcensu, který není předurčen ideově, nýbrž je ve svém směru distance od předmětnosti spojen s motivem vědění nevědění o posledním dobrém. Druhá část této práce se zabývá Patočkovým porozuměním Platónovi jako tvůrci metafyzického myšlení, v jehož jádru stojí již zmíněná negativně orientovaná zkušenost sókratovského mravního obratu. Tuto zkušenost původně nezpředmětnělého horizontu však Platón dle Patočkovy interpretace zpředmětňuje jako svět věčných idejí. Patočka jako svůj ústřední interpretační motiv této zkušenosti do svého výkladu Platóna vkládá Heideggerem inspirovaný pojem Bytí, který má nejblíže k Platónově Ideji Dobra ležící za všemi předěly jsoucnosti (ἐπέκεινα τῆς οὐσίας). Poslední část práce se týká Patočkova vlastního pokusu porozumět Platónově Ideji nepředmětným způsobem. Přestože je takto pochopená Idea vyprázdněna od jakéhokoli kladného obsahu, svou mocí distance od předmětného člověku umožňuje zkušenost svobody. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Hegelovský proud v československé filosofii 60. let aneb sonda do československé marxistické filosofie na motivu práce
Hanovská, Lenka ; Benyovszky, Ladislav (vedoucí práce) ; Chavalka, Jakub (oponent) ; Marek, Jakub (oponent)
Práce se zabývá československou filosofií v období 60. let 20. století. Neomezuje se přitom na její historický popis, ale pokouší se proniknout do čs. myšlení zevnitř a promýšlet jeho významné kategorie. Soustřeďuje se na kategorii práce jako ústřední marxistickou kategorii a zkoumá, jak se v různých směrech čs. filosofie pojednávala. To dává těmto směrům vystoupit v jejich různosti i stejnosti. Zejména potom práce zkoumá, jak kategorii pojednával tzv. hegelovský proud neboli filosofové praxe, kteří motiv uchopovali v návaznosti na německou klasickou filosofii. Tito kladli důraz na práci jako formu předmětné tvorby skutečnosti, akcentovali autentický životní postoj charakteristický jednotou teorie a praxe, zdůrazňovali filosofický rozměr marxismu a apelovali na jeho autentické (historické) pochopení. Garanci jednoty teorie a praxe a možnost autentického výkladu skutečnosti kladli filosofové praxe do předpokladu rozumného vývoje dějin, čímž se mj. odlišovali od jiných marxistických proudů. Text je rozdělen na tři části. První přibližuje historické souvislosti a podmínky filosofické tvorby v Československu. Druhá tematizuje motiv práce u představitelů "hegelovského proudu" (filosofie praxe) a věnuje se interpretaci motivu z jejich děl. Třetí pak představuje vlastní filosofické promýšlení souvislostí, principů...
|
|
|
Faust a úloha mýtu ve filozofii českých myslitelů: Bratránek, Masaryk, Patočka
Čechová, Tereza ; Marek, Jakub (vedoucí práce) ; Chavalka, Jakub (oponent)
NÁZEV: Faust a úloha mýtu ve filozofii českých myslitelů: Bratránek, Masaryk, Patočka AUTOR: Tereza Čechová KATEDRA: Obecná antropologie VEDOUCÍ PRÁCE: Mgr. Jakub Marek, Ph.D. ABSTRAKT: Diplomová práce Faust a úloha mýtu ve filozofii českých myslitelů: Bratránek, Masaryk, Patočka, se zabývá faustovskou tématikou a její rolí v jednotlivých dílech uvedených filozofů. V diplomové práci je stručně obsažen vznik a vývoj faustovského mýtu, jeho nejznámější literární zpracování, i jeho podoba na českém území. Stěžejní kapitoly práce pak tvoří ty, jež jsou zaměřené na takové texty uvedených myslitelů, které se zaobírají právě faustovskou tématikou. Výsledné analýzy a komparace jsou přínosem v oblasti vyobrazení a uspořádání úlohy faustovského mýtu v české filozofii, a to především z důvodu odlišných přístupů, cílů i metod bádání, které ve svých pracech F. T. Bratránek, T. G. Masaryk a Jan Patočka využívají. KLÍČOVÁ SLOVA: Faust, mýtus, smlouva s ďáblem, Goethe, česká filozofie, filozofie dějin, Jan Patočka, F. T. Bratránek, T. G. Masaryk
|
|
|
Spis Bernarda Bolzana " O nejlepším státě " v kontextu politického utopismu 16. - 19. století.
Jiras, Jakub ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Pelcová, Naděžda (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na v dnešní době poněkud opomíjenou část díla významného filosofa a matematika Bernarda Bolzana, kterou je jeho utopický spis O nejlepším státě. Cílem práce je zjistit, prostřednictvím analýzy vybraných nejvýznamnějších představitelů utopického žánru od šestnáctého do poloviny devatenáctého století a jejich následného srovnání s Bolzanovou utopií, kam je možné knihu O nejlepším státě zařadit v kontextu evropského utopického myšlení. Domácí odborná literatura zahrnuje Bolzanovo pojednání mezi utopie osvícenského racionalismu, ovšem nedokládá toto tvrzení hlubší komparativní analýzou. Proto se moje diplomová práce pokusí tuto tezi důkladněji přezkoumat a buď ji potvrdit, nebo naopak vyvrátit a nově vymezit postavení Bolzanova díla v dějinách politického utopismu. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola seznamuje čtenáře se základními profesními i osobními mezníky Bolzanova života, které jsou nezbytné pro úplnější pochopení jeho politického myšlení. Druhá část práce přináší rozbor významných evropských utopií období renesance, osvícenství a první poloviny devatenáctého století. Hlavní částí práce je třetí kapitola, v níž jsou analyzovány vybrané politické, ekonomické a sociální aspekty spisu O nejlepším státě. Závěrečná kapitola je věnována vztahu mezi...
|
|
|
Hegelovský proud v československé filosofii 60. let aneb sonda do československé marxistické filosofie na motivu práce
Hanovská, Lenka ; Benyovszky, Ladislav (vedoucí práce) ; Chavalka, Jakub (oponent) ; Marek, Jakub (oponent)
Práce se zabývá československou filosofií v období 60. let 20. století. Neomezuje se přitom na její historický popis, ale pokouší se proniknout do čs. myšlení zevnitř a promýšlet jeho významné kategorie. Soustřeďuje se na kategorii práce jako ústřední marxistickou kategorii a zkoumá, jak se v různých směrech čs. filosofie pojednávala. To dává těmto směrům vystoupit v jejich různosti i stejnosti. Zejména potom práce zkoumá, jak kategorii pojednával tzv. hegelovský proud neboli filosofové praxe, kteří motiv uchopovali v návaznosti na německou klasickou filosofii. Tito kladli důraz na práci jako formu předmětné tvorby skutečnosti, akcentovali autentický životní postoj charakteristický jednotou teorie a praxe, zdůrazňovali filosofický rozměr marxismu a apelovali na jeho autentické (historické) pochopení. Garanci jednoty teorie a praxe a možnost autentického výkladu skutečnosti kladli filosofové praxe do předpokladu rozumného vývoje dějin, čímž se mj. odlišovali od jiných marxistických proudů. Text je rozdělen na tři části. První přibližuje historické souvislosti a podmínky filosofické tvorby v Československu. Druhá tematizuje motiv práce u představitelů "hegelovského proudu" (filosofie praxe) a věnuje se interpretaci motivu z jejich děl. Třetí pak představuje vlastní filosofické promýšlení souvislostí, principů...
|
|
|
Sokratovské tázání jako východisko péče o duši u Jana Patočky
Matuška, Štěpán ; Karfíková, Lenka (vedoucí práce) ; Veselý, Jindřich (oponent)
Práce se zabývá tématem sókratovského tázání jako východiska péče o duši v Patočkových textech z období 30.-50. let 20. století. Toto téma je v práci rozděleno do tří větších souvislých celků. První část se zabývá Patočkovým porozuměním sókratovské péči o duši jako dějinnému mravnímu sebeutváření člověka majícímu ráz negativně orientovaného transcensu, který není předurčen ideově, nýbrž je ve svém směru distance od předmětnosti spojen s motivem vědění nevědění o posledním dobrém. Druhá část této práce se zabývá Patočkovým porozuměním Platónovi jako tvůrci metafyzického myšlení, v jehož jádru stojí již zmíněná negativně orientovaná zkušenost sókratovského mravního obratu. Tuto zkušenost původně nezpředmětnělého horizontu však Platón dle Patočkovy interpretace zpředmětňuje jako svět věčných idejí. Patočka jako svůj ústřední interpretační motiv této zkušenosti do svého výkladu Platóna vkládá Heideggerem inspirovaný pojem Bytí, který má nejblíže k Platónově Ideji Dobra ležící za všemi předěly jsoucnosti (ἐπέκεινα τῆς οὐσίας). Poslední část práce se týká Patočkova vlastního pokusu porozumět Platónově Ideji nepředmětným způsobem. Přestože je takto pochopená Idea vyprázdněna od jakéhokoli kladného obsahu, svou mocí distance od předmětného člověku umožňuje zkušenost svobody. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Sebrané spisy Jana Patočky jako ediční problém.
Petruželková, Adéla ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Brabec, Jiří (oponent) ; Kosák, Michal (oponent)
V disertační práci Sebrané spisy Jana Patočky jako ediční problém se zabýváme dvojími, samizdatovými a tištěnými sebranými spisy českého filosofa Jana Patočky (1907−1977) a dalšími domácími i zahraničními edicemi jeho díla. Archivní soubor prací Jana Patočky vznikal zčásti nekoordinovaně a intuitivně, do jisté míry jako vedlejší produkt pořádání autorovy pozůstalosti v letech 1977−1989. Přesto 27 svazků této ineditní edice představuje plnohodnotný pokus o uspořádání a kritické vydání Patočkových sebraných spisů. Na konci osmdesátých let se pomýšlelo na exilové vydání, které mělo vzejít ze spolupráce domácí, exilové a zahraniční badatelské obce. Porevoluční Sebrané spisy Jana Patočky vycházejí od roku 1996 a oproti předchozí řadě představují přeuspořádanou a doplněnou edici. V naší práci sledujeme proces odborné reflexe, který vydávání Patočkových spisů provází (obě řady sestavil v zásadě týž tým editorů, Patočkových žáků). Popisujeme, jak se při pořádání sebraných spisů uplatňují tematická, chronologická a další kritéria, jak se proměňuje podoba a rozsah edičního komentáře, zvláště při zacházení s edičně problematickými oblastmi Patočkova díla, jako jsou práce psané v originále německy nebo francouzsky (mnohdy vznikající jako varianty česky psaných textů), neautorizované přednášky, jejichž znění se opírá o...
|
|
|
Pojetí subjektu ve filosofii Ladislava Hejdánka
Dostál, Václav ; Karfíková, Lenka (vedoucí práce) ; Němec, Václav (oponent)
Filosof Ladislav Hejdánek (*1927) přichází s myšlenkou, podle které je každý subjekt událostí trvající v čase. Subjektem přitom není jen živočich nebo rostlina, ale i buňka, molekula, atom nebo subatomární částice. Subjekt zároveň není ustaven "zvenčí" - vzniká proto, aby se dosáhlo kontinuity mezi sérií akcí, a je zakládán "zdola" samotnými akcemi, pro které je jeho vznik atraktivní a žádoucí. Práce chce ukázat, proč a jak k tomuto pojetí subjektu Ladislav Hejdánek dospívá a jaké z něj vyplývají důsledky. Kromě publikovaných textů se práce opírá o Hejdánkovy "myšlenkové deníky", dosud nevydané téměř každodenní záznamy za několik desítek let, které spravuje a postupně digitalizuje Archiv Ladislava Hejdánka.
|
|
|
Obsahová analýza českých filosofických časopisů první poloviny dvacátého století
MICHÁLKOVÁ, Monika
Tématem diplomové práce jsou české filosofické časopisy, které vycházely v první polovině 20. století.První část práce popisuje vybrané osobnosti, směry a problémy v české filosofii v první polovině 20. století.Druhá část práce se věnuje charakteristice časopisů Česká mysl, Ruch filosofický a Filosofická revue. Na základě analýzy obsahu je dále hodnocen vývoj české pozitivistické filosofie a idealismu v české filosofii v první polovině 20. století tak, jak se formovaly na stránkách jednotlivých časopisů. Cílem práce je zhodnotit podíl filosofických časopisů na utváření české filosofie v první polovině dvacátého století.
|
host ::
RSS.